Jak už název napovídá, tentokrát to bude o klasické předvánoční serenádě: Vánoce, Silvestr, zkoušky. Na tuhle trojku se těší asi každý z nás. A stejně tak má každý z nás plán a představu, jak bude vypadat jeho denní režim během vánočních svátků.
Ráno brzké vstávání, probuzení mladšího sourozence, po kterém následuje první jídlo dne. K snídani samozřejmě nehodláme konzumovat nic jiného než kávu (pro ty mladší a méně otrlejší kakao) a babiččinu vánočku plnou rozinek. Po ranním dobití baterek bude následovat přesně 4 hodiny zábavy s mladším sourozencem před televizní obrazovkou, kterou veřejnoprávní i soukromé televize denně zásobují bohatou várkou vánočních filmů a pohádek. Pelíšky a Tři oříšky pro Popelku samozřejmě nesmějí chybět.
Pohodička a vánoční idylka končí přesně v poledne, kdy maminka servíruje sváteční oběd, po kterém se každý zodpovědný student odebírá do svého pokoje, aby se pečlivě připravoval na povánoční termíny zkoušek. A každý zodpovědný student chce být velmi dobře připraven, nic nepodceňuje a už vůbec neponechává náhodě. První den je tu samozřejmě od duševní přípravy na zkouškové období. Stačí tedy skočit do krámku pro zvýrazňovače, utřídit skripta a vytisknout seznam otázek. Další dny se už pochopitelně řídí podle harmonogramu, který visí stejně jako v Pelíšcích kde? Na nástěnce. Jediný den na pauzu je povolen na Štědrý den, kdy chodí Ježíšek. Další dny čeká příbuzenské návštěvy zabouchnutí dveří od pokoje a pláč, který nasvědčuje tomu, že se kvůli tomu hlasitému tlachání nedá vůbec koncentrovat. Přípitek? Alkohol? Neexistuje! Až na Silvestra…a to jen symbolicky.
A teď jak to bude doopravdy:
Ráno pozdní vstávání (ach, ty předvánoční večírky, party a oslavy se na organismu podepsaly více, než je zdrávo) a to jen díky mladšímu sourozenci, který probouzení zajistí vlastními silami. Snídaně u televize. Rohlík s ramou a turek. Vánočku totiž už snědli ti rychlejší a dříve probuzení členové tlupy. Zákon džungle totiž platí nejen při přihlašování na univerzitní kurzy tělocviku. Otupělé sledování filmů se Santou ale nebere konce, na učení ani pomyšlení. Uzobávání při vaření je zakázáno, protože se domácnost stále nachází ve fázi „Nežerte to, to je na Vánoce“. Oběd rychlý, protože přichází Vánoce a na nic není čas. Následuje další várka amerických pohádek.
A cože? Učení? Harmonogram? Nástěnka? Antipatie k hysterický spolužákům se zvyšuje s každou další zprávou na Messengeru. A co. Vždyť ono je do Nového roku ještě čas. Skripta pošlou kámoši z vyššího ročníku a zvýrazňovačů není třeba. Praktický student si totiž vystačí s propiskou a obyčejnou tužkou. Zkoušky se nějak zvládnou. Sice kvůli časovému presu to nebudou áčka, ale zvládnou se. Horší jsou ty nenakoupené dárky pro početné příbuzenstvo. Zelený mimozemšťan naštěstí rozšířil nabídku. Takže nákupy na jednom místě a do druhého dne na místě. A konečně! Zlatý hřeb celého tohoto období bude přece Silvestr a oslava nového roku. A do toho se vchází s předsevzetím (které bude třeba i na nástěnce). Ale nastává konec dne, a to znamená jedno jediné. Směr? Hospoda. S kým? S kamarády. Kolik piv? Určitě víc než jedno a určitě ne „jen symbolicky“. Další den? To samé ještě jednou.
Za MUNII
Klára Švecová